ŠAKALÍ LÉTA (1993)

Muzikál / Komedie / Česko, 1993, 110 min

Režie: Jan Hřebejk / Předloha: Petr Šabach (kniha) / Scénář: Jan Hřebejk, Petr Jarchovský / Kamera: Jan Malíř / Hudba: Ivan Hlas / Hrají: Jakub Špalek, Martin Dejdar, Josef Abrhám, Sylva Tománková, Jan Semotán, Václav Jakoubek, Jiří Ornest, Jan Kačani, Pavel Janoušek, Josef Oplt, Saša Rašilov nejml., Jitka Asterová, Jan Antonín Pacák, Petr Franc, Zdeněk Vencl, Václav Chalupa, Raoul Schránil, Radek Holub, Petra Špalková, Jan Hřebejk, Anna Kreuzmannová, ...

za finanční podpory z Fondu kultury města Uherské Hradiště a ve spolupráci s Městskými kiny a Zlín Film Office

program

10.00 - 21.00 Masarykovo náměstí 

VÝSTAVA 100
19.30 - 21.00 kino Hvězda - Atrium

NABARVENÉ PTÁČE - vernisáž putovní výstavy 

MAGIE FILMOVÝCH PROJEKCÍ beseda a hosty a místními Rytíři filmového pásu
21.15 - 23.00 Smetanovy sady

ŠAKALÍ LÉTA projekce filmu a úvod hostů

hosté

Sylva Tománková

Sylva Tománková se narodila do technicky orientované rodiny, ze které začala svými zájmy vybočovat už na svých studiích na střední zdravotnické škole. Docházela jako posluchačka do Tanečního centra při UK v Praze v letech 1994-96 a sama byla členkou brněnských tanečních skupin Crazy Dancers a Fanatic Dance Company. Od roku 1996 začala studovat na Masarykově univerzitě bakalářské studium, kde si informace o tanci doplnila po teoretické stránce a v roce 2000 úspěšně studium absolvovala. Byl to právě tanec, který jí dopomohl v konkurzu na Hřebejkův film ŠAKALÍ LÉTA (1993). Zahrála si zde jako čerstvá maturantka po boku Josefa Abrháma, kterému hrála dceru Alenu. Další obsazení již nebylo tak působivé, když byla obsazena do ne příliš vydařené komedie PLAYGIRLS 2 (1995). I přes velikou lásku k tanci pracuje se sestrou ve Veterinárním výzkumném ústavu v Brně a je členkou brněnského tanečního divadla Maximvs. Hostuje jako tanečnice v muzikálech brněnského Městského divadla (Cabaret, Koločava, Máj), ale našla se i ve funkci choreografky (Ruddigore čili čarodějčina kletba).

Jakub Špalek  (50 let)

Jakub Špalek (8.5.1968 - Brumov-Bylnice) je nejenom hercem, ale také divadelním režisérem a producentem. Divadlo Jakuba přitahovalo odmalička a své první herecké zkušenosti sbíral už od deseti let v různých spolcích jako např. Dětské studio Divadla Na provázku a samozřejmě se pohyboval i v ochotnickém divadle. Je starším bratrem herečky Petry Špalkové se kterou několik let hráli společně, nejprve jako děti, později v divadelním souboru Kašpar, který na počátku 90. let založil spolu s několika dalšími herci - přáteli, mezi které patří např. Jan Potměšil. Divadelní spolek funguje od roku 1990, kdy byl uznán jako profesionální soubor. Od roku 1994 je ředitelem divadla V Celetné, kde sídlí i jeho spolek Kašpar. V průběhu let spolek překonal i existenční problémy a Jakub je nyní jeho ředitelem, režisérem i hercem. Jakub vystudoval gymnázium s matematicko-fyzikálním zaměřením. Na konzervatoř se ale nepřihlásil údajně z toho důvodu, že tehdejší pověst brněnské konzervatoře nebyla příliš valná. Přihlásil se tedy až na DAMU. Na zkoušky se dlouho připravoval, byl přijat a školu úspěšně dokončil. Na filmovém plátně se prvně objevil v rodinné komedii DO ZUBŮ A DO SRDÍČKA (1985). Jeho nejúspěšnější role je postava číšníka Edy v muzikálu Jana Hřebejka ŠAKALÍ LÉTA (1993), kterou se dostal do povědomí široké veřejnosti. Na televizních obrazovkách jsme ho mohli zahlédnout jak v pohádkách tak v seriálech - např. NA LAVICI OBŽALOVANÝCH JUSTICE v roli soudce. Nyní se filmu vůbec nevěnuje, jak sám uvádí, má mnoho práce na divadle. Jeho životní i profesní příběh zachytila režisérka a dokumentaristka Helena Třešťíková v dokumentu KAŠPAR (1993) a v časosběrném filmu DESET LET V ŽIVOTĚ MLADÉHO MUŽE (1999).

Jan Gogola st. (75 let)

Absolvoval pedagogickou a filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Učil na ZDŠ v Kunovicích, pracoval jako dramaturg Slováckého divadla, Filmového studia Zlín /Gottwaldov/, Filmového studia Barrandov a Krátkého filmu Praha. Od roku 1995 pracuje jako filmový a televizní dramaturg na volné noze. Byl ředitelem soukromé Vyšší odborné školy filmové Zlín, učil na FAMU v Praze a na JAMU v Brně, kde působí stále. V roce 2002 byl na JAMU jmenován docentem, v roce 2011 pak univerzitním profesorem. Podílel se na tvorbě více než 30 celovečerních hraných filmů (Kouř, Requiem pro Panenku, Je třeba zabít Sekala), několika televizních seriálů i filmů animovaných a dokumentárních. V roce 2000 natočil autorský dokument Morčata o anglických a českých leteckých veteránech 2. sv. války. 


anotace

Muzikálová komedie pro všechny generace. Námětem pro celovečerní filmový debut šestadvacetiletého režiséra Jana Hřebejka se stala stejnojmenná "pamětnická" povídka Petra Šabacha z knihy Jak potopit Austrálii (Československý spisovatel, 1986). Petr Jarchovský, režisérův spolužák z gymnázia a z katedry dramaturgie a scenáristiky pražské FAMU, scénářem Šakalích let absolvoval. Originální muzikálová komedie je situována do Dejvic konce 50. let, žijících poklidně svým "maloměstským" způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu Internacional. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení "světa venku" předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný pra-chuligán svým výstředním oblečením a vášní pro "neznámé" rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. I když svérázný prorok je nakonec zničen (podobně jako mnoho jiných, kteří ukázali cestu), pro generaci kluků znamená jeho zjevení klíčový obrat v jejich životě. - Postava "muže odnikud", který pouhou svou existencí otřese starými pořádky a který odhalí pod hladkým povrchem jejich lživost, nenáleží jen westernu, ale i muzikálu (např. Starci na chmelu Ladislava Rychmana nebo Vlasy Miloše Formana, k nimž Hřebejk přirozeně odkazuje). Bejby ztělesňuje sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace; proto jsou Šakalí léta aktuální zvláště pro mladé publikum. Nelze je chápat jako "realistickou" výpověď o 50. letech nebo jim vyčítat, že ostnaté dráty komunistických koncentráků ponechávají pouze na okraji příběhu. Tvůrci si vypomohli "banálními" motivy, zprostředkovávajícími emotivní linii vyprávění (pohnutá doba očima dítěte, milostné peripetie nekorunovaného šéfa dejvické party, číšnického pomocníka Edy); svým uchopením tématu se však zařazují mezi mladou generaci umělců, souznících rozličnými způsoby s módním postmodernismem. Hřebejk komunikuje "po česku" s modelem amerického komerčního filmu, přiznané inspirace mu však nebrání ve vytvoření kompaktního celku. Formanovskou syrovost (zvláště ve scénách s klučičími neherci) spojuje s výraznou videoklipovou stylizací hudebně-tanečních čísel. Zásluhy na zdařilém výsledku má spolupráce kameramana Jana Malíře, choreografa Josefa Prouzy a autora písní Ivana Hlase. Vesměs přesně obsazeným hereckým představitelům dominuje Jakub Špalek (Eda) a Josef Abrhám (Prokop). -ap-