PELÍŠKY (1999)

Komedie / Drama / Česko, 1999, 116 min

Režie: Jan Hřebejk / Předloha: Petr Šabach (kniha) / Scénář: Petr Jarchovský / Kamera: Jan Malíř / Hudba: Ivan Král, Ivan Hlas / Hrají: Miroslav Donutil, Jiří Kodet, Simona Stašová, Emília Vášáryová, Bolek Polívka, Jaroslav Dušek, Eva Holubová, Stella Zázvorková, Kristýna Nováková-Fuitová, Michael Beran, Sylvie Koblížková, Marek Morvai-Javorský, Jiří Krejčík, Ondřej Brousek, Boris Hybner, Richard Tesařík, Dagmar Teichmanová, Miroslav Kaman, ..

CSFD

program


10.00 - 20.00
VÝSTAVA 100 -100. výročí českého optického průmyslu
20.00 - 21.30
MAGIE FILMOVÉ PROJEKCE
beseda s hosty a Rytíři filmového pásu
21.30 - 23.00
PELÍŠKY
ČR 1999, 35mm, 116 minut, režie : Jan Hřebejk

hosté: 

Michael Beran (syn)

Michael Beran se narodil 4. října 1980 v Brně a jak sám říká, vyrůstal tak trochu v jakémsi komediantském rytmu. Otec je kytarista, ale i zbytek rodiny je hudebně založený. Jako malý navštěvoval dramatický kroužek. Úplně poprvé před kamerou se objevil v komparsu v první sérii Četnických humoresek. A poté i v americkém filmu, který se točil na hradě Bouzov, ale když se díval na videokazetě na hotový film, tak se tam nenašel.

K filmování se dostal přes účinkování v Městském divadle v Brně (Všechno je v zahradě, West Side Story, Arkádie, Bouře, Marná lásky snaha, Vlasy). Ve filmu se Michael poprvé objevil v roce 1998. Šlo o krátký školní snímek POTKAN (režie Jan Coufal), realizovaný ve filmové škole v Písku. Zkušenosti, které nabyl při natáčení dnes již kultovního filmu PELÍŠKY (1999), se však se školním cvičením nedají srovnávat.Ústřední postava pubertálně zakomplexovaného gymnazisty a lampasáckého syna Michala Šebka mu přinesla přízeň širokého okruhu diváků. Myslel si, že mu tahle role pomůže k dalším příležitostem. I na premiéře filmu to vypadalo, že se mu otevřel nový svět. Ale nestalo se tak a hodně rychle se musel vrátit na zem.
Velké zkušenosti tedy s herectvím neměl. Účinkoval převážně v dabingu, ale na konzervatoř ho vzali hned napoprvé. Absolvoval hudebnědramatický obor na brněnské konzervatoři (2001). Zajímavé je, že jeho absolventskou rolí byl dr. Zvonek Burke, kterou kdysi pozoruhodně ztvárnil jeho "filmový stýc" z Pelíšků, Bolek Polívka. Ve vzdělání poté pokračoval studiem divadelního manažerství na DIFA JAMU Brno (2003).
I když trochu mu Pelíšky k další práci přece jen pomohly. U kamery byl ostřič, který točí všechny filmy s Karlem Janákem. Na jeho doporučení ho obsadil do svých filmů. Objevil se tedy ve vedlejších rolích ve filmech SNOWBOARĎÁCI, VETŘELCI V COLORADU a RO(C)K PODVRAŤÁKŮ. Ale také v televizních seriálech MÍSTO NAHOŘE, ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ.V seriálu POSLEDNÍ SEZÓNA, hraje brankáře hokejového mužstva.
Hokeji se věnuje i ve volném čase. Je členem hvězdného exhibičního hokejového týmu HC OLYMP, který je obdobou fotbalové Amfóry. Jako herec se už neživí, ale neznamená to, že by už vůbec nehrál. Příkladem je nový seriál NEŽ SE TÁTA VRÁTÍ, mimochodem půjde také do kin jako celovečerní film. V současné době pracuje jako produkční v centru hrané tvorby v České televizi Brno, kde je od roku 2007. 

Miroslav Donutil (otec) 

Narodil se 7. 2. 1951v Třebíči, ale krátce po absolvování základní školy se jeho rodina přestěhovala do Brna a právě s tímto městem je dnes často spojována jeho osobnost. Původně mířil na dráhu novináře, ale reparát z francouzštiny a zkušenosti s amatérským divadlem jej nakonec nasměrovaly na JAMU. V r. 1973 se stal oficiálním členem brněnského divadla Husa na provázku kde ztvárnil přes padesát nezapomenutelných rolí. Od dubna 1990 je členem Činohry Národního divadla v Praze.
Ve světě filmu se prosazoval daleko déle. V r. 1978 na sebe upozornil titulní rolí loupežníka Nikoly Šuhaje ve snímku BALADA PRO BANDITU. V 80. letech následně z pláten kin jakoby vymizel. Mihnul se například v POSTŘIŽINÁCH, ale na opravdový úspěch a pozornost filmových diváků si musel počkat až do let devadesátých. Tehdy konečně začal dostávat před kamerou větší příležitosti a ačkoli i tak hrál většinou jen vedlejší postavy, mnoho z nich se kladně zapsalo do podvědomí diváků. Ať už to byl poručík Troník v ČERNÝCH BARONECH, uhlazený advokát Ulrich z DĚDICTVÍ ANEB KURVAHOŠIGUTENTAG, zarputilý komunista a rázný otec rodiny major Šebek v PELÍŠKÁCH, nedostatkem sexu strádající herec z NUDY V BRNĚ, nebo farář v na Oscara nominovaných ŽELARECH. Naposledy jsme jej mohli vidět v Morávkově komedii HRUBEŠ A MAREŠ JSOU KAMARÁDI DO DĚŠTĚ.
Miroslav Donutil bezesporu patří v současnosti k domácí herecké špičce. Je známý také jako skvělý vypravěč, své nesmrtelné historky vydal na kazetách a CD. 

anotace

Druhé Vánoce pro každého. Nový film Jana Hřebejka o dětech a jejich rodičích.

Šest let trvalo tvůrcům úspěšného muzikálu Šakalí léta (1993), než se jim podařilo realizovat další snímek, retrokomedii ze šedesátých let Pelíšky. Scenárista Petr Jarchovský se inspiroval vlastními rodinnými vzpomínkami a motivy z knihy Petra Šabacha Hovno hoří, své zážitky připojil i režisér Jan Hřebejk. - Ve dvoupatrové vilce žije čtyřčlenná rodina majora Šebka a o patro výše bydlí tříčlenná rodina bývalého odbojáře Krause. Dospívající Michal Šebek miluje spolužačku Jindřišku Krausovou, jenže ta má ráda frajerského Eliena, jehož rodiče jsou služebně v Americe. Michal i Jindřiška mají potíže se svými neústupnými otci. Major Šebek je "lampasák", obdivující výdobytky socialismu, zatímco aristokratický otec Kraus se netají názorem, že komunisté to mají spočítané. Oproti hašteřivým otcům jsou obě maminky chápavé a vlídné. Do typických generačních sporů nenápadně, ale důsledně zasahuje politika. V komorním příběhu se objevují ještě příbuzní Šebkových, učitelka Eva a její synek Péťa, babička a rázovitý strýc. - Vyprávění se odvíjí mezi Vánocemi roku 1967 a okupací Československa v srpnu 1968. Tvůrci se v dlouhých epizodách soustřeďují na rodinné rituály (Vánoce, svatba) a na přesný popis doby. Kromě pečlivě vybraných reálů (zejména pražské Košíře) a dobových detailů dokreslují atmosféru hojně využívané písničky, od Neckářových či Gottových hitů až po písně Vladimíra Mišíka a Blue Effectu (Sluneční hrob) nebo Deža Ursinyho. Dominantou zůstávají herecké výkony (např. Jiří Kodet tu má nesporně svou životní filmovou roli). - Zcela poprávu je snímek věnován "všem, kterým tehdy z roku na rok zmizeli kamarádi a kamarádky, milenky a milenci, rodiče nebo děti, blízcí přátelé a oni tu na všechno zůstali sami." -tbk-